Historie
Založení Tělocvičné jednoty Sokol v Novém Kníně
Tělocvičná jednota Sokol byla ve městě založena v roce 1898. Toho roku dne 17. července konala pražská Tělocvičná jednota Sokol výlet přes Řevnice, Mníšek a Dobříš do Nového Knína. Celá výprava byla překvapena uvítáním jakého se jí zde dostalo. Vstříc jí vyšli členové Čtenářské besedy a členové spolku divadelních ochotníků „Kollár“. Přivítání se uskutečnilo ve Starém Kníně „u špitálu“, kde jménem městské rady je uvítal pan Josef Kolumbus. Poté se na náměstí poblíž hostince „U Mikulášků“ konal koncert. Při loučení náčelník pražské jednoty řekl: Jest naším přáním, aby zde založena byla jednota, jak jsem již při našem setkání pravil, které vůbec tato návštěva patří, buďte ujištěni, že naše jednota Vás bude podporovat. Na své cestě doslechl jsem se, že město Nový Knín chová ve svém nitru zlato, dostalo se mi přesvědčení, že se zde zlato dolovalo, já ale tvrdím, že se to zlato ještě nachází, ne snad v tvrdé skále, ale v srdci zdejšího lidu, to jest ta pohostinnost, srdečnost s jakou jste nám přišli vstříc, proto děkuji Vám za prokázané přivítání a žádám Vás, bude-li Vám možno, založte zde jednotu a volám Vám „Na shledanou, Nazdar“.
Celá výprava usedla do čtyř žebřiňáků pro ně od zdejších občanů připravených, místní občané je ještě doprovodili do Mníšku a odtud šli členové pražského Sokola do Řevnic. Ještě večer se uskutečnila schůzka „Na Hrádku“, kde se místní občané usnesli na tom, pokusit se o založení Sokola. Dne 25. července se uskutečnila beseda s panem Fonem, učitelem v Radotíně, který slíbil novoknínským obětavou pomoc. Dne 28. července 1898 v hostinci „Na Hrádku“ pan Fon vysvětlil některé nejasné body „Sokolstva“. V neděli dne 14. srpna v sále hostince „U Mikulášků“ na náměstí ve tři hodiny odpoledne se konala přednáška na téma „Směr a cíl Sokolstva“ Přednášce byli přítomni: pp. Josef Kolumbus, V. Mach, J. Mlejnek, A. Černý, J. Plzenský, B. Procházka, J. Černý, Al. Masner, F. Hemek, Jos. Odvárka, Jos. Valza, Aug. Filipovský, V. Minařík, J. Nosákovec a jiní. Již před přednáškou se několik nadšenců shromáždilo v hostinci „U černého koně“ na náměstí a přijali následující rezoluci:
„Mládenci shromážděni dne 7. srpna 1898 v hostinci „U černého koně“ usnesli se jednohlasně pro založení tělocvičné jednoty Sokol v Novém Kníně. Myšlenku sokolstva budou podporovat a naplňovat svými činy, což dokazují svými podpisy“.
Po dříve jmenované přednášce byla jakási porada jak řídit další kroky, aby se vyvarovali chyb. Na návrh pana Minaříka, který sem zavítal z Prahy, byla vyslána k slavné městské radě novoknínské pětičlenná deputace sestávající z následujících činitelů: pp. Jos. Kolumbus, V. Macha, V. Minaříka, J. Mlejnka, Al. Masnera, která jí doručila návrh, aby slavná městská rada jednotu podpořila.
Dne 10. srpna byl zde bratr J. Fon, který uspořádal cvičení, jenž bylo hojně navštíveno občany. Další krok kupředu byl učiněn dne 24. srpna, kdy v hostinci „U Mikulášků“ odbývala se hojně zastoupená schůze, na níž byly schváleny stanovy Sokola a hned druhý den podány ke schválení v místodržitelství. Dne 25. srpna se uskutečnily dvě cvičení, které řídil V. Minařík a V. Skála.
Dne 23. října se sešla porada, jejíž výsledkem bylo, že se nechalo tisknout provolání občanům. Ustavující Valná hromada se konala 6. listopadu o druhé hodině odpolední v sále hostince „U Mikulášků“. Až do Valné hromady spravovalo jednotu čtyřčlenné komité, skládající se ze čtyř členů: J. Kolumbus, V. Macha, J. Mlejnka a L. Černého. Na zakoupení sokolských potřeb bylo uvolněno z městské pokladny 50 zlatých. Správní výbor tělocvičné jednoty Sokol Nový Knín poděkoval jménem jednoty městské radě za laskavý dar jednotě věnovaný a městská rada v Novém Kníně jmenována byla jednohlasně zakládajícím členem jednoty na schůzi dne 27. listopadu. Dne 25.11. se konalo první cvičení „Na Hrádku“ a 27.11. první výborová schůze též „Na Hrádku“. Dne 1.12. 1898 bylo učiněno Provolání k občanům o Sokolstvu a o výchově mládeže.
Drazí občané,
dobrá výchova mládeže toť základ, na němž stavíme budoucnost národa. Co by nám bylo platné světové postavení, čím by nám byla úcta ciziny, kdybychom věděli, že vymřením naším uhasne to vše, neboť dítky naše odcizením národu zaprodají dědictví otců svých? Máme-li národu zajistiti budoucnost šťastnou, pak je třeba abychom si získali záruku této budoucnosti národa. A touto jedinou zárukou je dobře v duchu vlasteneckém vychovaná mládež. A kde se jí má dostati této výchovy, kde jinde než v Sokole. Sokol jest jediný spolek, sokolstvo je jediné sdružení mající výchovu na zřeteli. V Sokole má se mládež vychovávati k životu skutečnému. Sokol má učiti mládež ctnostem občanským, má ji nadchnouti natoliko zápalem vlasteneckým, probuditi v ní zdravé názory, pevné charaktery, muže činné, pilné, pracovité, o něž by se národ v dobách kritických opírati mohl. Dorost vychovávaný v jednotách sokolských má býti jednotám základem pro dobré cvičence, ale má býti i základem mravní síly a charakteru národa. Ne již my, ale ruce našich potomků budou říditi osudy naší vlasti v dobách budoucích a proto záleží na tom, aby sémě jich ducha námi zaseté, bylo zdravé, plodné a hlavně celé vlastenecké.
Proto i my po příkladu jiných jednot žádáme Vás, abyste své 14ti leté připustili ku večerním cvičením třikrát týdně. Hoši platiti budou 10 kr měsíčně a musí sobě zaopatřiti střevíce bez podpatků, jakož i kožený pásek.
Za výbor Tělocvičné jednoty Sokol v Novém Kníně
Ant. Nešuta Ludvík Černý Václav Mach
Starosta jednatel náčelník
V neděli 4. prosince o druhé hodině odpolední se konala v sále hostince „Na Hrádku“ přednáška „O zlidovění tělocviku“, kterou přednesl bratr V. Skála. Dne 6. prosince byla konána první Mikulášská zábava „U Fonů“. Toho dne přijímá naši Jednotu Sokola do svazku župa Jungmannova. Prvním náčelníkem byl zvolen bratr Václav Mach. První spolkovou místností byl hostinec „Na Hrádku“, v jehož sále se nejen scházeli, ale i pilně cvičili. Dne 18. prosince se členové Sokola zúčastnili okrskové schůze ve Zdicích. Tělovýchovná činnost zapustila pevně své kořeny v městečku Nový Knín. Stavěla na pevných základech a zdárně začala rozvíjet činnost. Kromě cvičení pořádala různé kulturní večírky a taneční zábavy.
Na počest 10tiletého trvání Sokola roku 1908 se v srpnu uskutečnilo veřejné cvičení. Ve spolkové místnosti „U Fonů“ proběhla 6.12. 1908 již tradiční Mikulášská taneční zábava. Z téhož roku se dochovala písemná zmínka o dramaticko-pěveckém odboru Sokola. Dne 5. července roku 1913 pořádala místní Tělocvičná jednota Sokol slavnost na památku upálení Mistra Jana Husa.
Na sklonku 1. světové války se cvičební sál „U Fonů“ proměnil ve strašlivé obydlí zajatců. V té době byla Tělovýchovné jednotě Sokol propůjčena ke cvičení třída ve škole. Sál v hostinci „U Fonů“, kde Sokol měl svoji tělocvičnu, byl obsazen italskými uprchlíky. V létě cvičili v letní tělocvičně pod školou, kam bylo zavedeno elektrické osvětlení.
Dne 28. října 1920 uspořádala na náměstí Tělocvičná jednota Sokol „Tábor lidu“, za účasti všech občanů i spolků s hudebním doprovodem.
Také u nás zvítězila pokroková myšlenka Miroslava Tyrše, zakladatele masové tělovýchovy, že zdravý pohyb si má dopřát každý občan. Než byla postavena sokolovna, cvičilo se v hostinci „Na Hrádku“ a později v hostinci „U Fonů“. Příslušníci novoknínského Sokola se zúčastňovali všesokolských sletů. Poprvé na Maninách v roce 1921 v Praze. Z roku 1923 máme první písemnou zprávu o tom, že Tělocvičná jednota Sokol se stává provozovatelem biografu v Novém Kníně. Nejprve se promítalo v hostinci „U Fonů“ a potom v sokolovně. Další zpráva o biografu pochází z roku 1940, kdy v denním tisku se mimo jiné píše: „Za deštivého počasí je možno se uchýlit do biografu v místní sokolovně, zbudované ve slohu horských chat“.
Dne 1. června roku 1925 pořádala Tělocvičná jednota Sokol v Novém Kníně veřejné cvičení. Za velké účasti občanů z celého okolí bylo předvedeno cvičení mužů, žen i mládeže. Velká sportovní akce byla odměněna bouřlivým potleskem.
Pro zajímavost uvádím, že ve dnech 28. a 29. června roku 1925 se Sokol Nový Knín zúčastnil velké vlastenecké výstavy, která nesla název „Výstava školská, živnostenská, sokolská a hospodářská“. Výstava byla s velikým úspěchem přijata všemi občany městečka. Znovu byla uspořádána v roce 1936 ve dnech 4. až 7. července kdy bylo současně vzpomenuto i jubilea proslulé památné písemné dohody z roku 1186, sjednané v Kníně mezi Přemyslovci Bedřichem a Konrádem Otou. Při této příležitosti byly vystaveny památky na založení jednoty Sokola a upomínky na práci všech odborů jednoty. Z té doby pochází písemná zpráva, že při místní jednotě pracuje sdružení hudebních ochotníků pro Nový Knín a okolí, hudební odbor Sokola a dramatický odbor Sokola.
Z roku 1925 pochází písemná zpráva, že v Novém Kníně pracuje klub cyklistů. Dne 2. srpna byl uskutečněn výlet na Moráň.
Dne 31. ledna 1926 se konala Valná hromada Tělocvičné jednoty Sokol Nový Knín. V té době jednota sčítala 149 členů se svými pěti pobočkami v Lečicích, Libčicích, Boroticích, Chotilsku a Hříměždicích. Jednota vykazovala velmi dobrou činnost.
Zásluhu Tělocvičné jednoty Sokol hostilo městečko dne 19. května roku 1926 slavného českého cestovatele E. St. Vráze i jeho choť. Cestovatel poutavě vyprávěl o svých cestách po Africe, Americe, Číně a Japonsku.
Dramatický soubor Sokola sehrál během roku divadelní představení a veselohry ve své místnosti v hostinci „U Fonů“. Sokol se každoročně podílel na vzpomínkových oslavách dne 28. října, kdy si občané Nového Knína připomněli vznik Československé republiky.
Tělocvičná jednota Sokol Nový Knín náležela vždy mezi jednoty dobře spravované a vydobyla si v sokolské župě Pražské čestného místa. Přece však finanční situace dávala malou naději na brzké vybudování důstojného stánku. Až teprve rostoucí potřeby v městě donutily ke stavbě, neboť nebyla ve městě vhodná kulturní místnost. Byla zde bolavá historie hledání místa, kdy často se tvořili tábory navzájem ostře zápasící, ale nakonec přece zvítězila chladná skutečnost a zůstalo místo na Krcále, které jedině bylo možno za slušných podmínek získat a které také plně bude vyhovovat podmínkám moderní tělocvičny a rozsáhlým místem pro letní cvičiště a možností dalšího rozšíření. V té době se stavba sokolovny stala velikou a významnou akcí. Zpráva uvádí, že nešťastný terén našeho města nedovolil, aby tato krásná stavba od architekta Františka Krásného byla umístěna ve středu města.
Slavnostní kladení základního kamene ke stavbě sokolovny se konalo 28. a 29. května roku 1927. Pamětní listinu sepsal Josef Valenta, kronikář novoknínský. Je v ní napsáno, aby sokolovna stala se kolébkou kulturního, společenského a sportovního života obce Nový Knín a stala se střediskem podnikání a pokračováním slavné minulosti. Sokolovna, jako přední reprezentační budova města, nebude sloužit jenom zájmům Sokola, ale bude v ní proudit nový společenský život a bude sloužit potřebám všem. V obecní kronice je napsané, že v tyto dny přijelo do Nového Knína několik stovek lidí. Čestnou účast zajistil spolek rodáků Novoknínských, přijel redaktor Vltavských proudů a další hosté. Neděle 29. května roku 1927 se oblékla do slavnostního hávu. Ve škole na náměstí byl vystaven model sokolovny a těšil se zájmu široké veřejnosti.
Na staveniště sokolovny byl uspořádán průvod, který prošel městečkem od hostince „U Fonů“ až na Krcál. Byl to mohutný průvod lidí. Napřed kráčeli zástupci úřadů okresní i místní samosprávy, Spolek rodáků, místní spolky v čele s legionáři a hasiči, dále hudba a proud lidí Sokolstva vedený vlajkami dorostu. V průvodu šli též zakladatelé Sokola bratr Vojtěch Minařík, archivář Sokola pražského a zasloužilý člen místní jednoty bratr V. Mach. V projevech byla vyzdvižena myšlenka Sokolské jednoty, jenž byla opěrnými body národní myšlenky a zasloužila se o naší svobodu. Stavbou sokolovny vstoupilo naše město do nové etapy života, sílící k tělesnému a duševnímu rozvoji člověka. Sokolovna zůstane navždy památkou těch, kteří již nabudou žít. Dětem nahradí školu, která nemá tělocvičny a děti zde budou rozvíjet svoji tělesnou zdatnost. Další vyjádřili v projevech, aby sokolovna se stala střediskem kraje znovu objeveného a byla chloubou podbrdského kraje, středního Povltaví a města Nového Knína a jeho občanů. S vlastní stavbou bylo započato ihned na jaře a na podzim roku 1927 byla stavba odevzdána svému účelu. Slavnostní otevření se konalo dne 3. června 1928.
3. červen roku 1928 zůstane hluboko a navždy zapsán v kronice městečka. Toho dne došlo ke slavnostnímu otevření sokolovny v Novém Kníně. V předvečer slavnosti otevření sokolovny se konala Akademie v budově nové sokolovny. Hudební soubor zdejšího Sokola připravil pěkné ukázky jak z tělovýchovy, tak i hudebního souboru. Občané a spolky ve městě, žáci z místních škol a hosté se shromáždili za městem na libčické silnici a za zvuků hudby a zpěvů prošli ulicemi městečka. Před sokolovnou měl projev starosta jednoty bratr Masner a poděkoval všem za účast na otevření budovy, jenž se stane v blízké budoucnosti stánkem kulturního a tělovýchovného života v obci.
Další desetiletí je vyplněno poctivou prací nejen na poli sportovním, ale také kulturním. Ve významných chvílích městečka i v životě státu byly Sokolem pořádány různé sportovní a kulturní akce. Významně svojí činností obohatil život v městečku dramatický odbor Sokola, který nacvičil a sehrál desítky divadelních her.
Valná hromada Tělocvičné jednoty Sokol v Novém Kníně dne 8. března zvolila starostou J. M. Klimenta, místostarostou Jos. Oulehle, náčelníkem Antonína Safína, náčelnicí J. Amortovou, vzdělavatelkou A. Chmelíkovou. Na velikonoční svátky měl u nás premiéru zvukový biograf.
Na střeleckých závodech družstev sokolských jednot V. okrsku dne 4. října v Mníšku pod Brdy dobylo družstvo knínské jednoty 2. místo.
Dne 8. listopadu se konalo pochodové brané cvičení, jehož se zúčastnilo na 300 účastníků z různých končin tohoto rozsáhlého obvodu sokolské župy Pražské. Večer v novoknínské sokolovně se konala přátelská zábava.
Největší podívanou novoknínského sokola byly sokolské šibřinky, které dekorací, návštěvou i pěknou zábavou potvrdily starou dobrou tradici. Návštěvníci byli vždy překvapeni uspořádáním dekorace.
Dne 18. dubna se konal v Novém Kníně sraz sokolský za účasti 51 mužů, 31 žen, 14 dorostenců, 16 dorostenek a 70 žáků. Cvičebního pochodu do Krámů se zúčastnilo na 46 mužů.
Na oslavu desetiletého jubilea kladení základního kamene pro výstavbu sokolovny pořádala jednota 20. listopadu 1937 Veselý tělocvičný večer.
Na podzim a v zimních měsících se 48 novoknínských občanů připravovalo na X. slet všesokolský.
V následujícím roce 1938 Tělocvičná jednota Sokol připravila pro děti a dorost tělocvičnou besídku.
V červnu roku 1938 se v Praze konal X. slet Sokola. Z našeho města se zúčastnilo 32 žáků, 16 žákyň, 5 dorostenců, 16 dorostenek, 7 mužů a 15 žen. Při této příležitosti si 22 žáků obecné a měšťanské školy v Novém Kníně prohlédlo Prahu. Postaral se o to Spolek rodáků Nového Knína.
Čtyřicetiletého trvání zdejšího Sokola bylo vzpomenuto na mimořádné Valné hromadě 6. listopadu 1938. Jako hosté byli přítomni za sokolskou župu Pražskou, župní náčelník bratr Klch a člen župního výboru bratr Mudr. Jiří Scheiner. Dějiny jednoty zpracoval starosta bratr Kliment. Bratr Mudr. Jiří Scheiner pronesl zamyšlení, jak se bude nadále vyvíjet situace v sokolské práci. Řekl, že politika do výchovy mládeže nepatří a že taková výchova je jen ke škodě národa. Na této slavnostní schůzi byl i potvrzen za nového starostu města pan Josef Nevařil – hostinský. Bylo také vyhlášeno programové prohlášení nové městské rady.
Po kruté ráně, která postihla náš stát, zvolna se probouzelo naše městečko k další činnosti.
Tělocvičná jednota Sokol pořádala dne 11. prosince 1938 Mikulášskou taneční zábavu, v níž kromě řady zpěvních čísel dobře se uvedla zdařilá rytmické a taneční cvičení dorostenek a tanečního páru. O vánočních svátcích sokolský biograf předváděl film k uctění památky Aloise Jiráska „Filosofskou historii“.
Dne 11. února 1939 se v sále místní sokolovny konaly Sokolské šibřinky pod názvem V říši permonů-horních skřítků.
V období druhé světové války byla organizace Sokola ve městě úředně rozpuštěna, ale tělovýchovná a sportovní činnost neustala. Sokol v Novém Kníně projevoval účast za první republiky a okupace na všech kulturních akcích, které se ve městě uskutečnily. Měl svoji vlastní knihovnu, jenž sčítala 478 knih. Mezi nejlepší zábavné programy o masopustu patřily sokolské šibřinky nejen dekorací, návštěvou, ale i pěknou, ryze domácí zábavou. Ale přesto 2. světová válka přetrhla tu silnou nit sportovního života ve městě. Teprve s jarem roku 1945 zmizel strach a úzkost. Všechny obavy se rozplynuly v jásavých úborech cvičenců vítající svobodný máj. Opět se začalo cvičit naplno. Přednášky byly zaměřeny na krásu pohybu, na zdraví, které sport přináší.
Sepsáno kronikářem města.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.